Geometrický plán

Geometrický plán -  Měření výškyPři měření výšky, kde jako měřítko výšky používáme délku svislé čáry, jde ve skutečnosti o rozdíl tíhových potenciálů bodů, o které jde. Složitost problému - vyžadující určitá zjednodušení - vyplývá ze skutečnosti, že rozložení gravitačního potenciálu je takové, že gravitační ekvipotenciální plochy odpovídající jejich různým skalárním hodnotám nejsou vzájemně rovnoběžné (obr. 12). V důsledku toho není olovnice přímá, a nejen to – jde o nerovinnou křivku (křivku v prostoru).
Obr. 12. Vzájemná nerovnoběžnost ekvipotenciálních plochPro účely těchto úvah předpokládejme zjednodušení - v odborné geodézii nepřijatelné - spočívající v předpokladu vzájemné rovnoběžnosti ekvipotenciálních ploch tíhové síly, abychom výšku bodu mohli považovat za jeho vzdálenost od převzaté referenční plochy, tj. z nulového geoidu (obr. 13).
Obr. 13. Výška hrotuNejčastěji používanými metodami měření výšky jsou geometrická nivelace a tachimetrie. Tacheometrie spočívá v měření (pomocí totální stanice) vzdálenosti mezi bodem známé výšky a bodem, jehož výška má být určena, a úhlu mezi vertikálním směrem v místě měření a přímkou ​​spojující tyto body (obr. 14). ).
Obr. 14. TachimetrieJak je vidět z obrázku, výškový rozdíl ( ΔH ) je:ΔH = d? něco s .Podstata geometrické nivelace je znázorněna na obr. 15. Nivelačka umístěná (přibližně uprostřed) mezi bodem A se známou výškou H A a bodem B , jehož výšku H B chceme určit, umožňuje:    implementovat přímou vodorovnou A'B' na poli ,
    identifikovat body vpichu A „ a B“ na nivelačních latích nastavených v bodech A a B touto vodorovnou přímkou,
    přečtěte si délky úseků AA' a BB' na záplatách .
Obr. 15. Geometrická nivelaceVýškový rozdíl ΔH AB bodů A a B , jak je znázorněno na obr. 15, je:ΔH AB = AA '- BB' .Úsek AA' , tj. odečet hole umístěné v bodě známé výšky nebo v bodě, jehož výšku lze vypočítat z provedených měření, se nazývá zpětný odečet a je označen symbolem w . Segment BB' , tj. čtení laťky umístěné na bodu, jehož výška má být stanovena, se nazývá dopředné čtení a je označeno symbolem p . Diskutovaný výškový rozdíl lze vyjádřit následující rovnicí:ΔH AB = w - p ,takže výška bodu B bude:HB = HB + w - p .Výše popsané činnosti spočívají v měření na jedné nivelační stolici, tedy když vzdálenost bodu, jehož výšku chceme určit, nepřesahuje 100-150 m od bodu známé výšky. Když je tato vzdálenost větší, je nutné měřit na příslušně větším počtu pozic (pořadí nivelace, obr. 16).
Obr. 16. Nivelační čáraV tomto případě bude výška bodu B :H B = H A + Σw - Σp .Je třeba zdůraznit, že referenční plochou pro měření na každé nivelační stanici je ekvipotenciální oblast gravitace , podle které je realizována přímka A'B' tečna k této ploše v ose otáčení nivelačního zařízení.Odhadneme praktickou přesnost provedení této tečny, jinými slovy - přesnost nivelace přímky A'B' pomocí přesnosti měření výškového rozdílu dvou bodů vzdálených 1 km. Jak je již známo, diskutované měření bude sestávat z měření na minimálně 10 pozicích. Tato přesnost, vyjádřená nepřekročením chyby měření na 1 km vzdálenosti mezi těmito body, je:    1 cm v technické nivelaci,
    1 mm při přesné nivelaci.

Geodetické práce

Více o nás viz web https://www.geodeticka-pohotovost.cz/

hmyz

Blog / Novinky

Inzerce